Písně sirén, šestá kniha série Rafaelova škola, navazuje na předchozí díly: Vílí křídla, Tance nág, Rohy faunů, Vlnění nymf a Vlasy dryád. Rafaelova škola je tajemný romantický příběh s prvky léčitelství, esoteriky a ekologie z poloviny zasazený do současného světa, kde v křivoklátských lesích najdeme přírodovědné gymnázium zvané Rafaelova škola. V ní už šestým rokem studuje sedmnáctiletá Marina Fialková, protože si to tak přála její nezvěstná maminka. Marina tady poznává druhou polovinu existence, neviditelný svět za oponou. Svou maminku již nalezla, nyní se musí naučit kráčet v jejích šlépějích. Přitom však na ni a její přátele čeká zásvětní tajemství, které sahá od pradávna až do naší současnosti.

Než se Rafaelova škola dočkala knižního zpracování, publikovala ji autorka na svém blogu. Série zaujala nejen dívky, ale také starší čtenářky všech věkových skupin. Při psaní je pro autorku inspirací její láska k Zemi, k přírodě, k lidem, k fauně a flóře.

Československá socialistická republika, rok 1989. Magdaléně je čerstvých 17 let, chodí do 4.B na pražském gymnáziu, touží po lásce, ale ještě víc po tom žít ve svobodné zemi. Bojí se policejních obušků, ale přesto chodí demonstrovat a Václav Havel je jejím hrdinou. Pak přijde Sametová revoluce.

Desetiletá Mila má ráda zvířata — zvlášť hmyz a ze všeho nejvíc pavouky. Taky se umí „ztratit ze světa“. Když se na něco soustředí, všechno ostatní pro ni přestane existovat.

Petr chodí do čtvrté třídy, ale vypadá na prvňáka. Umí skvěle kreslit a v noci nemůže spát. Bojí se totiž tmy nebo spíš toho, co se v ní skrývá. A když už usne, zdají se mu hrozné sny.

Katka nemá žádné kamarády, připadá si tlustá a ošklivá. Bojí se mluvit s lidmi a šťastná je jenom tehdy, když si čte.

Franta má nemocné nohy a musí chodit o berlích. Je naštvaný na své postižení a bývá na lidi zlý. Baví se natáčením videí na YouTube, kterými rád provokuje ostatní.

Všechno se točí kolem získávání obživy a zásob na zimu, jen občas se Griz spolu s otcem a bratrem vydá na „vikinskou výpravu“ do okolí a v polorozpadlých, dávno opuštěných domech hledají potřebné nástroje a součástky i další užitečné věci, které se kdysi vyráběly. Monotónní život na ostrově však jednoho dne naruší příjezd záhadného cizince. Než se rodina vzpamatuje, odváží si jejich návštěvník řadu věcí, které mu nepatří, a spolu s nimi i jednoho z Grizových psů. Griz to tak ovšem nehodlá nechat a pustí se za zlodějem. Protože ačkoli ze světa už mnoho nezbývá, opravdový konec nastane až poté, co ztratíme naději a necháme to, co milujeme, napospas osudu.

Zvládli přežít v jihoamerické džungli či v australské pustině, čelit útoku aligátora nebo žraloka, přečkat lavinový zával, ustát vlastní nejistotu a strach. Dokázali zvítězit nad nepřízní osudu, nad krutostí okolí, nad šikanou i nad sebou samými. Věděli jste, že Louis Braille vymyslel písmo, které používají nevidomí a slabozrací na celém světě, ve svých patnácti letech? Tušili jste, že fenomenální brazilský fotbalista Pelé se v devíti letech pevně rozhodl, že za Brazílii vyhraje světový pohár ve fotbale? Věřili byste, že i z ugandského slumu se dá prorazit do světa?