Složit booktrack ke knížkám mohou i nakladatelé, kteří novinku právě vydávají, případně si mohou booktrack objednat přímo u firmy. Booktrackt také nabízí platformu pro školy zaměřenou na vzdělávání Booktrack Classroom. K licenci se přihlásilo již více než 12 000 škol z celého světa. Universita v Aucklandu přinesla studii, podle které zkoumaní studenti prokázali o 17 % lepší porozumění textu, když četli text se soundtrackem než ti, kteří četli bez podkresové hudby.
Archiv rubriky: Čtenářství ve světě
Knížka jako jízdenka do metra
…
Víte, kolik let je Pipi Dlouhé punčoše? 70!
Jak říká sama dcera Astrid Lindgrenové, Karin, která o dobrodružstvích Pipi Dlouhé punčochy slyšela od maminky jako úplně první, když ležela doma nemocná a nemohla jít do školy: „Pipi nikdy nedělá nic jen proto, že to po ní chtějí ostatní. Respektuje jen ty, kteří si respekt doopravdy zaslouží. Je to neobyčejné dítě.“ Pipi pohrdá konvencemi a je naprosto upřímná. Nastavuje tak světu dospělých nemilosrdné zrcadlo:
„Aniko! Opravdová dáma se šťourá v nose, jen když ji nikdo nevidí!“
„Pipinko, copak ty nechceš být opravdová dáma, až vyrosteš?“
„Myslíš takovou tu s kokrhelem na hlavě a se třemi bradami?“
Není tedy divu, že první vydavatelství, kterému Astrid Lindgrenová svůj rukopis nabídla, ho odmítlo jako „příliš podvratný“. Ale Astrid Lindgrenová se nevzdala. Trochu ho upravila a nabídla ho do literární soutěže jinému nakladatelství, Rabén & Sjögren. Vyhrál první cenu. V listopadu roku 1945 vyšel knižně.
A kdy se s Pipi Dlouhou punčochou poprvé seznámily české děti? V knižní podobě v roce 1976 (předtím vycházela časopisecky v Mateřídoušce), kdy Albatros v jedné ze svých tehdejších stěžejních edic s názvem Jiskřičky poprvé vydal všechny tři knížky o Pipi (Pipi Dlouhá punčocha, Pipi Dlouhá punčocha se nalodí, Pipi Dlouhá punčocha v Tichomoří) v jednom svazku v překladu Jany Fürstové a s ilustracemi Olgy Pavalové. (Švédské originály vyšly v letech 1945–1948 každý zvlášť.)
Dnes je však mnohem známější vydání s ilustracemi Adolfa Borna, které Albatros v překladu Josefa Vohryzka poprvé vydal v roce 1993. Celkově se Pipi Dlouhá punčocha dočkala v češtině 9 vydání, všech v Albatrosu.
A k jejím 70. narozeninám pro vás nakladatelství Albatros připravilo vydání 10. A to ne ledajaké! Můžete se těšit na původní švédské ilustrace od Ingrid Vang Nymanové. Řádně veselé a barevné. Posuďte sami!
Přejeme Pipi všechno nejlepší! V první řadě, aby nikdy nezestárla…
Pipi Dlouhou punčochu koupíte nejvýhodněji přímo u Albatrosu.
„Mou nejoblíbenější kreslenou postavičkou byl Rumcajs“ – Rozhovor s Marcinem Mortkou
Většina mých oblíbených autorů byli Poláci, ti asi v České republice nejsou příliš známí. Ale naprosto jsem miloval Mumínky Tove Janssonové a Děti z Bullerbynu od Astrid Lindgrenové — jejich knihy zažehly mou vášeň pro úžasné, magické příběhy Severu. Ovšem mou naprosto nejoblíbenější kreslenou postavičkou — a moc rád to říkám právě teď — byl váš Rumcajs. Zbožňoval jsem jeho smysl pro humor i pohádkový svět, ale nejvíc jsem Rumcajse miloval pro jeho nezdolnou odvahu a troufalost.
Co podle vás dělá dětskou knížku dobrou dětskou knížkou?
To je opravdu těžká otázka a myslím si, že každý spisovatel pro to má svou vlastní teorii. Podle mě je třeba vytvořit pohádkové prostředí, které děti hned od začátku přijmou za své. Pak jim musíte dát postavu, k níž mohou vzhlížet (v mém případě je to Tappi), a postavu, s níž se ztotožní (Chichotek). Potom — když už tohle všechno máte — potřebujete najít čtenáře připravené ohodnotit to, co jste napsal. Všechny moje knihy jsou prověřené mými dvěma syny.
Proč píšete knížky pro děti? Ovlivnilo vás, že jste se stal rodičem?
Ano, jsem otcem dvou skvělých kluků, což mě rozhodně ovlivnilo. Dřív jsem psal fantasy spíše pro dospělé čtenáře. Když měl starší syn jeden rok, začali jsme mu se ženou číst před spaním. Přečetli jsme všechny klasické dětské příběhy a začali se rozhlížet po nových knihách. Ale záhy jsme zjistili, že nám došly dobré knihy. Manželka na mě tázavě pohlédla a ukázala na počítač. Pochopil jsem a za chvíli byl první příběh na světě (smích).
Pro koho jste knížku napsal?
Tappiho příhody jsou pro všechny děti, které rády zavřou oči a sní. Jsou pro všechny, kdo rádi chodí po lese, koupou se v jezeře a v létě tančí do západu slunce. Mou největší nadějí je, že kouzelné příběhy ze Šeptajícího lesa podnítí dětskou představivost a připomenou jim nádherný svět mimo počítače a tablety.
Co byste vzkázal svým malým českým čtenářům?
Ahoj, mí drazí čeští kamarádi! Nic bych si nepřál víc, než aby Tappiho příběhy zasáhly vaše srdce. Užijte si výlety do světa fantazie s vikingem, s nímž se vždycky budete cítit v bezpečí. Doufám, že se spolu jednoho dne potkáme osobně.
Český online kurz rychlého čtení je nejúčinnější na světě
Aplikace Rozečti.se vznikla v roce 2012, kdy také získala ocenění Nápad roku. Od té doby ji použilo již 18 000 uživatelů z celého světa. Kurz je nyní již lokalizován do řady světových jazyků včetně angličtiny, španělštiny, němčiny nebo ruštiny. Zahraničními partnery jsou např. německý Green Reading nebo indonéské Cekindo. První tři lekce je možné vyzkoušet zcela zdarma.
Globální aplikace pro podporu básníků
S nápadem vytvořit aplikaci přišel Lukáš Sedláček, spoluzakladatel a ředitel European Leadership & Academic Institute (ELAI): „Asi od svých deseti let jsem psal básně, ale nikdy jsem ani nepomyslel na to, že bych je mohl publikovat. Myslím si, že nejsem jediný, kdo si píše básně do šuplíků a postrádá prostor, kde je zveřejnit. Poetizer právě takový prostor nabízí. Úplně kdokoliv může zadarmo publikovat své básně, a to přímo ze svého mobilního telefonu. Navíc každý básník získá odezvu od dalších uživatelů a nebo dokonce i finanční odměnu. Poetizer také nabízí jedinečný prostor pro navazování kontaktu s básníky po celém světě, budování si okruhu vlastních fanoušků a sdílní básní dál i mimo Poetizer, například na Facebook. Byl bych velmi rád, kdyby díky Poetizeru zažila poezie globální renesanci.“
Cílem Poetizeru je vytvořit celosvětovou platformu pro básníky, podpořit vzájemnou spolupráci a zahájit dialog mezi jednotlivými zeměmi. O Poetizeru se lze dočíst více na webových stránkách www.ELAI.cz. Mezi organizacemi, se kterými ELAI již zahájila jednání o spolupráci, je The Salopian Poetry Society (Velké Británie) a 100 Thousands Poets for Change (Spojené státy americké). Tento dialog má českým básníkům přinést nové možnosti kontaktů v oblasti poezie a zároveň zvýšit mezinárodní povědomí o českých básnících. „V rámci ELAI realizujeme projekty pro rozvoj vzdělanosti, podnikání a kreativity nejen v České republice – Poetizer je náš startup projekt, ze kterého jsme nadšení. Nejen my se těšíme na básně, které se na Poetizeru od této soboty začnou objevovat,“ dodává autor Lukáš Sedláček.
Aplikace Poetizer se českému publiku představila nejprve pomocí básnické soutěže na nově vytvořeném facebookovém profilu (www.facebook.com/poetizer) a ukázala tak obrovský zájem nadšených a talentovaných básníků, kteří posílali své příspěvky na téma Porozumění. Doposud se do soutěže přihlásilo více než 50 básníku s 85 básněmi. Vyhlášení těch nejlepších děl proběhne se slavnostním spuštěním Poetizeru v den Světové poezie 21. března. Na velké finále se tedy můžete těšit již tuto sobotu na Večeru přátel poezie v Památníku národního písemnictví v Praze. Nad celou sobotní akcí převzal záštitu také ministr kultury Mgr. Daniel Herman.
Na e-knihy nezle uplatnit nižší sazbu DPH
E-knihy zdarma
…
Knihy zdarma v pekingském metru
Prvními knihami, které mají tímto způsobem cestující k dispozici, jsou klasické čínské texty. „Myslím, že jsme našli skvělý, účinný a pohodlný způsob, jak zpopularizovat tradiční čínskou kulturu,“ řekl mluvčí pekingské městské vlády Žung Ťün. Právě vedení rozlehlé čínské metropole je společně s Národní knihovnou iniciátorem této akce.
Čínští oficiální činitelé doufají, že díky elektronickým knihám v podzemní dráze začnou lidé o trochu víc číst. A zatím to vypadá, že jejich plán funguje.
V českém prostředí se uskutečnila podobná akce Kniha do vlaku, na které spolupracoval SKIP (Svaz knihovníků a informačních pracovníků) s Českými drahami. Do vlaku si také můžete zapůjčit knihy v Mikulově, kde na místním nádraží zřídila mikulovská Městská knihovna malou bezplatnou veřejnou půjčovnu knih založenou na principu vezmi knihu – vrať knihu.
Po republice pak funguje několik Knihobudek. Uvidíme, jestli se v budoucnu rozšíří také přístup k e-knihám.
Praha získala od UNESCO titul „Kreativní město literatury“
V roce 2009 vznikla z iniciativy řady institucí a osobností pražského literárního života myšlenka získat pro Prahu prestižní titul „Kreativní město literatury“, který uděluje UNESCO městům s mimořádným významem na poli literatury. Tato myšlenka nyní spojuje více než 30 významných literárních organizací a dávno již přerostla jen rámec přípravy projektu pro UNESCO. Iniciativa dnes napomáhá k lepší koordinaci a plánování společných akcí, ke sdílení zkušeností i k vzájemné podpoře. Stala se historicky nejširší platformou, ve které spolupracují literáti, nakladatelé, literární vědci, knihovníci i další hybatelé pražského literárního života.
Více na www.prahamestoliteratury.cz
Sdílet na facebooku
Tweetnout
Instagram