Za šest let existence projektu se jej účastnilo 95 000 prvňáčků z celé republiky. První tři ročníky zajišťovalo finančně MŠMT ČR, od roku 2013 projekt převzal Svaz knihovníků a informačních pracovníků.
2. června byla za přítomnosti spisovatele, ilustrátora, realizátorů projektu a sponzorů knížka slavnostně pokřtěna. Slavnostní předávání knížek bude probíhat po celé republice v průběhu června. Často bude spojeno s dalšími akcemi knihoven, například pasováním prvňáčků na čtenáře…
Většina mých oblíbených autorů byli Poláci, ti asi v České republice nejsou příliš známí. Ale naprosto jsem miloval Mumínky Tove Janssonové a Děti z Bullerbynu od Astrid Lindgrenové — jejich knihy zažehly mou vášeň pro úžasné, magické příběhy Severu. Ovšem mou naprosto nejoblíbenější kreslenou postavičkou — a moc rád to říkám právě teď — byl váš Rumcajs. Zbožňoval jsem jeho smysl pro humor i pohádkový svět, ale nejvíc jsem Rumcajse miloval pro jeho nezdolnou odvahu a troufalost.
Co podle vás dělá dětskou knížku dobrou dětskou knížkou?
To je opravdu těžká otázka a myslím si, že každý spisovatel pro to má svou vlastní teorii. Podle mě je třeba vytvořit pohádkové prostředí, které děti hned od začátku přijmou za své. Pak jim musíte dát postavu, k níž mohou vzhlížet (v mém případě je to Tappi), a postavu, s níž se ztotožní (Chichotek). Potom — když už tohle všechno máte — potřebujete najít čtenáře připravené ohodnotit to, co jste napsal. Všechny moje knihy jsou prověřené mými dvěma syny.
Proč píšete knížky pro děti? Ovlivnilo vás, že jste se stal rodičem?
Ano, jsem otcem dvou skvělých kluků, což mě rozhodně ovlivnilo. Dřív jsem psal fantasy spíše pro dospělé čtenáře. Když měl starší syn jeden rok, začali jsme mu se ženou číst před spaním. Přečetli jsme všechny klasické dětské příběhy a začali se rozhlížet po nových knihách. Ale záhy jsme zjistili, že nám došly dobré knihy. Manželka na mě tázavě pohlédla a ukázala na počítač. Pochopil jsem a za chvíli byl první příběh na světě (smích).
Pro koho jste knížku napsal?
Tappiho příhody jsou pro všechny děti, které rády zavřou oči a sní. Jsou pro všechny, kdo rádi chodí po lese, koupou se v jezeře a v létě tančí do západu slunce. Mou největší nadějí je, že kouzelné příběhy ze Šeptajícího lesa podnítí dětskou představivost a připomenou jim nádherný svět mimo počítače a tablety.
Co byste vzkázal svým malým českým čtenářům?
Ahoj, mí drazí čeští kamarádi! Nic bych si nepřál víc, než aby Tappiho příběhy zasáhly vaše srdce. Užijte si výlety do světa fantazie s vikingem, s nímž se vždycky budete cítit v bezpečí. Doufám, že se spolu jednoho dne potkáme osobně.
Češi si rozhodně nemyslí, že by čtení bylo přežitek. Souhlasí ale, že kniha má mnoho konkurenčních aktivit, které lákají dětskou pozornost. I proto jsou kampaně a projekty na podporu čtení důležité. Je potřeba především mladým lidem ukázat, že knížky se vyrovnají i jiným dnes dostupným zajímavým věcem.
I tento výzkum potvrdil, že pro vytvoření vztahu ke knížkám a čtení je zásadní rodina. Vášnivým čtenářům v dětství pravidelně četli, naopak nečtenáři tuto zkušenost častěji postrádají. Čtenářství se předává z generace na generaci – 40 procentům rodičů, kteří čtou svým dětem každý den, jejich rodiče také pravidelně četli. Velmi zajímavý je pohled na čtenářství v historickém kontextu. Dnešní mládeži (18 – 29 let) bylo pravidelně čteno téměř v polovině případů, ale starším lidem (60 – 65 let) doma četli jen ze čtvrtiny.
Nejraději si čteme v klidu domova, v posteli, než jdeme spát, muži navíc ke čtení využívají i čas na toaletě…podívejte se na podrobné výsledky a grafy z výzkumu zde.
Literární část (Původní česká slovesná tvorba)
a) beletrie pro děti – Pohoršovna
b) beletrie pro mládež – Zločin na Starém městě pražském
c) literatura faktu pro děti a mládež – Princ se žlutou hvězdou
d) teorie a kritika literatury (umění) pro děti a mládež – Dějiny československého komiksu 20. století
Výtvarná část
a) knihy pro mladší děti – Bořivoj a blecha Fló
b) knihy pro starší děti a mládež – Škvíry
c) literatura faktu pro děti a mládež – Proč obrazy nepotřebují názvy
d) výtvarný počin roku – Malé lalulá
Překladová část
a) beletrie pro děti – Jen jestli si nevymejšlíš
b) beletrie pro mládež – Malé lalulá
Komiks pro děti a mládež – Viktorka a vesmírná dobrodružství
Nakladatelský počin – To je M. Šašek
Odborné poroty Zlaté stuhy vybíraly tento rok z bezmála sto padesáti přihlášených knih, do nominací se dostalo 13 titulů v literární části, 16 ve výtvarné, 8 bylo nominováno za překlad a do výběru na ocenění se dostaly také dva komiksy, letos poprvé v samostatné kategorii.
Ocenění převzaly spisovatelky Daniela Fischerová a Daniela Krolupperová, spisovatel a pedagog František Tichý, kolektiv autorů Dějin československého komiksu 20. století, výtvarnice Andrea Tachezy, Tereza Ščerbová a Marie Štumpfová, ilustrátor Jiří Franta, překladatelé Stanislav Rubáš, Lukáš Novák, Zuzana Šťastná a Radek Malý a komiksoví autoři Klára Smolíková a Honza Smolík. Cenu za nakladatelský počin si odnesl Baobab.
Za celoživotní přínos byli 26. května vpodvečer na Novoměstské radnici v Praze oceněni také spisovatel a básník Jiří Žáček a sochař a výtvarník Stanislav Kolíbal.
Letos se odborné porotě sešlo k posouzení na 150 přihlášených knih, z nichž byly vybrány tituly nominované na cenu Zlatá stuha v několika kategoriích. Jak se již při zběžném prvním pohledu někteří z nich vyjádřili, nebude to jednoduché. V posledních několika letech totiž – a to je zpráva více než výborná – vychází na českém trhu stále větší množství kvalitní dětské literatury. Vybrat tedy mezi všemi těmito tituly oněch pár „vyvolených“ je veliká odpovědnost a mnohdy také předmět vášnivých debat.
Poroty jednotlivých částí:
Literární část: Alice Košková (Sukova studijní knihovna při NPMK), Jana Sladová (Katedra českého jazyka a literatury PdF UP), Iva Procházková (spisovatelka)
Výtvarná část: František Skála ml. (malíř a ilustrátor), Lenka Vybíralová (ilustrátorka), Vojtěch Domlátil (ilustrátor a vysokoškolský pedagog)
Překladová část: Jana Jašová (překladatelka a redaktorka), Michal Kolezsar (redaktor), Viola Somogyi (překladatelka a redaktorka)
Komiksová část: Barbara Šalamounová (výtvarnice a vysokoškolská pedagožka), Richard Podaný (překladatel), Tomáš Chlud (výtvarník a autor komiksů)
Aplikace Rozečti.se vznikla v roce 2012, kdy také získala ocenění Nápad roku. Od té doby ji použilo již 18 000 uživatelů z celého světa. Kurz je nyní již lokalizován do řady světových jazyků včetně angličtiny, španělštiny, němčiny nebo ruštiny. Zahraničními partnery jsou např. německý Green Reading nebo indonéské Cekindo. První tři lekce je možné vyzkoušet zcela zdarma.
Sdílet na facebooku
Tweetnout
Instagram