Nejlepší české knihy pro děti a mládež 2016 podle CzechLit

Tereza Vostradovská: Hravouka

Petr Stančík: Jezevec Chrujda našel velkou lásečku

Vratislav Maňák: O Nebesáři

Tomáš Končinský & Barbora Klárová: Překlep a Škraloup

Ivona Březinová: Řvi potichu, brácho

Martin Vopěnka: O duši a dívce. Pohádky z hor

Kolektiv autorů: Jinde

Taťána Rubášová: Podivuhodná robotí expedice

Jan Novák: Zátopek …když nemůžeš, tak přidej!

Tereza Ščerbová: Krtník

Více na czechlit.cz

…už posedmé aneb Noc s Andersenem

Najednou se setmělo, rozsvítily se svíčky a do knihovny vešel H.CH. Andersen. Začal vyprávět o svém životě a o svém vztahu ke knížkám. Po jeho odchodu následovala beseda s PhDr. Danou Kalinovou, dlouholetou ředitelkou mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy a autorkou projektu na podporu dětského čtenářství (Jak rosteme s knihou). Ta nás seznámila nejen s projektem, ale především velmi poutavě vyprávěla o knížkách.

Program pokračoval každoročním lampionovým průvodem.

Po návratu do školy primáni všem předvedli malá dramatická vystoupení inspirovaná příběhy slavného komiksového seriálu a studenti z vyšších ročníků si připravili hudební a pěvecké představení.

Závěr našeho večera patřil filmu Lichožrouti a pohádce na dobrou noc.

Nyní už byl čas jít spát…Po krátké noci jsme dobře posnídali.

Na konec jsme všichni obdrželi pamětní list a andersenovské pohlednice.

Noc s Andersenem se povedla, budeme na ni dlouho vzpomínat!

 

Klára Škvarová, Magdalena Zíková

prima B

Noc s Andersenem 2017 – nocování v knihovnách

Večerní vysílání chystá Rádio Junior Dvojky ČR, v Audiotéce právě vzniká nová nahrávka pohádky Císařovy nové šaty, aby si ji účastníci Noci s Andersenem mohli poslechnout. Bavit se v tento kouzelný večer budou všichni, a nikde nezapomenou na čtení…

„Tak tedy poslouchejte, pohádka začíná. Až si ji povíme celou, budeme vědět víc, než víme teď.“ H.Ch.Andersen: Sněhová královna

Jak se dělá kniha

Videopořad se názvem Jak se dělá kniha je sérií videí, jejichž prostřednictvím se dozvíte, jakými všemi procesy kniha prochází. Díky těmto videím tak budete moci nahlédnout do zákulisí, které běžně není možné spatřit. Podíváme se tak například do nakladatelství, tiskárny, knihovny či knihkupectví a společně si tak zmapujeme celý život knihy.

Každé video se zaměřuje na jiný úsek. Nejlepší tedy bude, když se na celý pořad podíváte od úplného začátku. Zajímavých informací je tam totiž více než dost.

Ve druhé části pohovoříte se šéfredaktory o jejich práci:

Třetí část vám přiblíží přípravu knížky do tisku, nahlédnete do grafického oddělení:

Jak se knihy propagují a kde čekají na své nové majitele se dozvíte ve 4. části:

A jak to vypadá z perspektivy tiskárny a knihovny? Mrkněte na web www.cbdb.cz a zhlédněte další videa!

Malé čtení pro malé děti – tip pro rodiče!

Je protikladem velké čtení?

Velké čtení – to už jsou právě ty velké, opravdové knihy.

Malé čtení – to je název, který jste vymysleli, nebo se jedná o zavedený termín?

Lámala jsem si hlavu, jak to vlastně nazvat. Rozsahem jsou naše miniknížky menší než u nás obvyklé 1. čtení. Jazyk tu ale není moc zjednodušený, patří spíš do 2.-3. čtení.

S ilustrátorkou Vendulou Hegerovou jsme nakonec text nenapsaly VELKÝMI PÍSMENY jako v našem prvním čtení, KOS JE BOS. Na stránkách převládají ilustrace a klasická malá písmena vypadají mezi nimi lépe. Chtěla jsem, aby knížky měly vtip a švih. Aby to byl veršovaný příběh. Kratičké věty a slova, jednoduché slabiky prvního čtení, to vše vám odřízne cestu ke spoustě nápadů, co by se krásně rýmovaly (K večeru se po něm sháněl americký kokršpaněl). Tu cestu si jako autor uzavírám už moc často: v Obrázkových básničkách i říkankách mohu vybrat jen rým, co se dá nakreslit, v Kouzelné abecedě jsem zase svázána daným písmenkem. Ale nestěžuji si, protože je to zároveň skvělá inspirace, děj se stáčí nečekaným směrem. Zjednodušený jazyk takovou inspiraci moc neposkytuje. Pro nácvik čtení je dobrý, ale nezní tak pěkně, jak to čeština umí.

Tak jsem pro tohle čtení zvolila jinou cestu: plnohodnotný jazyk, ale málo textu a hodně obrázků. Střídat se s dospělým a číst jen málo (to, co je napsáno tučně). Odtud tedy ten název MALÉ ČTENÍ. Nic výstižnějšího jsme nenašly. Pátrala jsem, jestli už to nějaké nakladatelství nepoužívá, a zdá se, že ne. Kampaň Celé Česko čte dětem pořádá tzv. malá a velká čtení. Jde ale o něco jiného – skupině dětí přijde číst babička, paní učitelka či nějaká „velká“ osobnost. Tak myslím, že se nám to nebude plést.

Pak jsme vymýšlely logo MALÉHO ČTENÍ podobné našemu 1.-3. Čtení. Zvítězil panáček, co si hoví v knížce s rukama za hlavou, čtení je pohoda.

Kde jste se inspirovali?

Inspirovala, či přímo přemluvila mě kamarádka Josie, Angličanka, která se tu vdala a jejíž děti chodí u nás v Černošicích do školy. Zlobila se, jak tu malé čtenáře hned na počátku zavalujeme celostránkovými texty v tlustých knihách. Ukázala mi, jaké knížečky čtou s dětmi oni a radila: méně textu, víc obrázků. Musí to být útlá knížečka, vždyť jde o čtenářskou kuráž a radost z první přečtené knihy. Jejími radami jsme řídily i v knize KOS JE BOS.

Naše první MALÉ ČTENÍ, ŽERYK to spočítá, je zároveň i matematikou. Žeryk se snaží pomoci Matějovi s domácím úkolem: kolik je pět krát čtyři? Pokouší se to zjistit ve městě, oběhne pět obchodů, ale nikdo mu neporadí. Odevšud si ale odnese čtyři věci…

Ve druhé knížce ŽERYK na cestách se zase hlavní hrdina bezděky přiučí anglicky.

Třetí MALÉ ČTENÍ, ŽERYK pracuje, právě chystáme, těšte se!

Na konci miniknížek je vždy pár úkolů, to máme s Vendulou rády a vyžíváme se na nich. Já úročím své zkušenosti se zábavnou výukou angličtiny a ona s rébusy a hádankami, co už léta vymýšlí do Sluníčka i jinam. Za tu dobu, co spolu pracujeme, jsme se opravdu skamarádily, a o to je to lepší. Tvůrčí spolupráce je jedna z nejhezčích věcí na světě, co znám. Když jsou moje verše jenom na papíře, bez obrázků, je to ještě takový nedokonalý tvor, taková larva. Pak to dáváme s Vendulkou dohromady, obrázky tomu dodávají úplně nový rozměr, skoro jako další život. To už je z toho zakuklená knížka. No, a když se nakonec v tiskárně vyklubou naši hotoví brouci, je to pro nás učiněný zázrak. Doufáme, že potěší i děti.

Pro Rosteme s knihou odpovídalala na otázky Hanka Jelínková

PISA 2015

bEDUin dále informuje, že PISA 2015 potvrzuje selektivitu našeho vzdělávacího systému.

Mezi zajímavé dílčí výsledky patří to, že v matematické gramotnosti jsou dívky a chlapci v ČR na podobné úrovni, ve čtenářské gramotnosti se v čase snižuje rozdíl mezi v průměru lepšími dívkami a horšími chlapci.

V přírodovědné gramotnosti se zvyšuje počet žáků, kteří nesplňují ani základní znalostní a dovednostní úroveň nastavenou v rámci PISA.

To, do jaké žák chodí školy, má v ČR nadprůměrný vliv. České školství se tak oproti průměru OECD chová více selektivně, čehož si všímá i zpráva ČŠI citovaná v médiích (Týden, ČTK). Nejmenší rozdíly v tomto parametru vykazují skandinávské země (Island, Norsko, Finsko). Tyto země zároveň patří k nadprůměru či k systémům s vynikajícími výsledky. Mezi zeměmi na vrcholu žebříčků se nejčastěji objevují: Singapur, Jižní Korea, Japonsko, Finsko, Estonsko.

V souvislosti s výsledky českých žáků je nutné upozornit na fakt podprůměrného financování školství (Education at a Glance, str. 198), které v mezinárodním srovnání stále trvá. Z tohoto úhlu pohledu – z hlediska vynaložených nákladů – podává český vzdělávací systém dobrý výkon. Polemický komentář k testování PISA publikoval Jan Hučín u článku na serveru Česká škola. Upozorňuje na nepravděpodobné propady v úrovni finských žáků v některých oblastech za necelých 6 let.

Pochybnosti o důvěryhodnosti testování PISA a obavy z neúměrného vlivu, který mají výsledky na vzdělávací politiku v jednotlivých zemích, vyjádřil v otevřeném dopise řediteli sekce vzdělávání při OECD Andreasi Schleicherovi úctyhodný počet akademiků z různých oblastí věnujících se vzdělávání (The Guardian, Aj). Tomáš Feřtek v komentáři na Respekt.cz uvažuje, jaký vliv na výsledky testů ČR v PISA bude mít zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy.