Metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením

Standardy zpracovala Sekce služeb osobám se specifickými potřebami SKIP v rámci naplňování priority č. 13 Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 až 2015. Velký dík patří všem, kteří se na standardech podíleli, zejména kolegyním E. Cerniňákové, H. Hubatkové Selucké a Z. Houškové.

Publikace byla vydána v nákladu 7 000 výtisků se záštitou Asociace krajů ČR, Svazu měst a obcí ČR a Spolku pro obnovu venkova ČR. Část distribuce publikace (2 700) do obcí zajistí Svaz měst a obcí ČR a zbývající publikace budou distribuovány s pomocí krajských knihoven a knihoven pověřených výkonem regionálních funkcí.

Nový časopis pro děti RAKETA

Vydává Labyrint,

2. číslo (letošní první) v přípravě

1. číslo ročníku 2014 vyšlo 9. prosince, podíleli se na něm autoři okolo nakladatelství Labyrint – např.: Lukáš Urbánek (Dr. Racek), Nikkarin, Aneta F. Holasová (Lumír včelaří), FunkFu, Johana Švejdíková ad.

40 stran + obálka, velký formát, barevný tisk, ISBN 978-80-86803-30-2

DPC 99,- Kč

ukázka z časopisu Raketa

Nová aplikace rozvíjející čtení

Po úvodní diagnostice aplikace automaticky navrhne sadu vhodných cvičení ušitých přímo na míru danému dítěti, které i dále v průběhu přizpůsobuje aktuálním schopnostem dítěte. Více info např. v tomto videu.

Celý projekt funguje jako tzv. společensky prospěšné podnikání (tzn. že zisk není rozdělován mezi majitele ale je reinvestován zpět na další zvýšení pozitivního společenského dopadu). Aplikace je již téměř celá dokončena a je právě testována v pedagogicko-psychologických poradnách po celé ČR.

S Včelkou se podařilo zabodovat i na mezinárodní úrovni v soutěži TechCrunch Distupt Battlefield pod jménem Levebee.

Na další rozvoj se shání finance. Byla spštěna crowdfundingová kampaň na portálu Odstartováno.

Čeští spisovatelé založili Asociaci

Ustavující schůze zvolila výbor ve složení Adam Borzič, Pavel Göbl, Emil Hakl, Petra Hůlová a Jan Němec. Výbor pak za svého předsedu pro následující dva roky zvolil Jana Němce. Mezi zakládající členy asociace dále patří např. Ondřej Buddeus, Jonáš Hájek, Ondřej Hanus, Markéta Hejkalová, Vít Janota, Václav Kahuda, Martin Reiner, Michal Šanda, Marek Šindelka, Jana Šrámková, Kateřina Tučková, Martin Vopěnka, David Zábranský či Tomáš Zmeškal. Kompletní seznam členů bude zveřejněn na stránkách Asociace, jakmile vzniknou.

Asociace bude usilovat např. o vznik Státního fondu literatury coby obdoby Státního fondu kinematografie. Pokud by z ceny bez DPH každé prodané knihy v roce 2013 připadlo 1% do tohoto fondu, vybralo by se zhruba 50 milionů korun (pro stát by to znamenalo „vrátit“ do oboru desetinu toho, co na DPH z knih v současnosti vybere). Další prioritou je založení a provozování Literárního domu, který v České republice citelně chybí. Měl by poskytovat možnost stipendijních pobytů autorům i překladatelům a postupně se stát přirozeným centrem českého literárního dění. Existence literárního domu tohoto typu je v okolních zemích zcela běžná, jeho neexistence u nás nese svůj díl viny např. i na nízkém počtu přeložených děl z češtiny do jiných jazyků. Asociace rovněž hodlá poskytovat právní a informační servis autorům, např. v případě uzavírání autorských smluv s nakladateli, a obecně zvyšovat povědomí o tom, že literatura je profesionální činnost, která má svůj právní a ekonomický rámec. Kromě toho se Asociace spisovatelů stane partnerem dalším institucím, jako jsou Institut umění, Svaz českých knihkupců a nakladatelů, sdružení Magnesia Litera, Svět knihy, Česká centra, Evropská rada spisovatelů ad. S některými ze jmenovaných institucí jsme již vstoupili v jednání.

Jak shora uvedené cíle dokládají, Asociace nemá primárně sloužit svým členům, ale literatuře jako celku. Jde rovněž o snahu vrátit spisovatele do veřejného prostoru.

Vznik Asociace spisovatelů je iniciativa autorů, kteří odmítají, aby se o literatuře i nadále rozhodovalo bez těch, kteří ji tvoří. Petra Hůlová ve své řeči na ustavující schůzi uvedla, že „Asociace spisovatelů se nepřichází a priori o něco prát, ale zaplnit prostor, kde to zeje prázdnotou.“ Je to prostor nikoli individuální poetiky či stylu, které si každý pěstuje sám za sebe, ale prostor společně formulovaných zájmů.

 

Jan Němec, předseda Asociace spisovatelů

Praha získala od UNESCO titul „Kreativní město literatury“

V roce 2009 vznikla z iniciativy řady institucí a osobností pražského literárního života myšlenka získat pro Prahu prestižní titul „Kreativní město literatury“, který uděluje UNESCO městům s mimořádným významem na poli literatury. Tato myšlenka nyní spojuje více než 30 významných literárních organizací a dávno již přerostla jen rámec přípravy projektu pro UNESCO. Iniciativa dnes napomáhá k lepší koordinaci a plánování společných akcí, ke sdílení zkušeností i k vzájemné podpoře. Stala se historicky nejširší platformou, ve které spolupracují literáti, nakladatelé, literární vědci, knihovníci i další hybatelé pražského literárního života.

Více na www.prahamestoliteratury.cz

Mapy učebního pokroku

S pomocí více než třiceti pilotních škol byly připraveny webové rozhraní s žákovskými profily, sdíleným i soukromým prostorem pro učitele, metodiky i nástroje, které pomáhají sledovat individuální pokrok každého žáka.

Díky podpoře ESF je projekt k dispozici všem školám zdarma. Jejich ochota se do projektu zapojit odráží i potřebu škol přistoupit nově k hodnocení žáků.

Pro mnohé školy je MUP praktický účelný nástroj, který využijí v každodenní praxi, a má vliv na vnímání hodnocení učiteli, žáky i rodiči, jak uvádí Helena Zamazalová, učitelka ze Sportovní soukromé ZŠ v Litvínově: „Systém hodnocení v MUP může mít vliv na zkvalitnění sebehodnocení žáků podle daných kritérií. Učitelům dává prostor k přesnému vyjádření názoru směrem k schopnostem a dovednostem žáků.“

Potřebu nového uchopení hodnocení shrnuje i Jaroslava Matějíčková, zástupkyně ZŠ Františkovy Lázně: „Hodnocení je nejobtížnější část pedagogického procesu. Pokud chceme vzdělávat moderně, musíme také zcela radikálně změnit pohled na celý hodnotící proces. Základem hodnocení na naší škole je posuzování individuálního pokroku žáka. Rádi proto využíváme nabídku MUP, neboť právě mupinka nám umožňuje nesrovnávat děti nejrůznějším škálováním mezi sebou, ale sledovat skutečný pokrok dítěte.“ A dodává: „Aby se tento způsob hodnocení ujal, je třeba nejprve v dílčích krocích na tento systém připravit učitele, žáky i rodiče. Je to běh na dlouhou trať, ale určitě se vyplatí. Hodnocení totiž akcentuje posun daného žáka, nenálepkuje ho, nesrovnává s ostatními. Každý žák má šanci a je jen na něm, jak ji využije. Žák se cítí ve škole dobře, nestresuje se a vzdělává se pro sebe, pro radost z vlastního pokroku. A o to nám jde především.“

MUP není jediným projektem, který svou pozornost upírá k hodnocení. Na podobných projektech pracují další instituce a skupiny, své vzdělávací programy na nich staví nejedna škola a slovní spojení formativní hodnocení se stále častěji objevuje ve strategických dokumentech i metodických materiálech.

 

*Formativní hodnocení poskytuje žákům jasné informace v průběhu celého vzdělávacího procesu, tedy nejen v závěrečném hodnotícím období. Základními kameny formativního hodnocení je stanovení cíle a v průběhu učení pak dílčích kroků, které k němu vedou. Hodnotíme tedy proto, abychom podpořili a zkvalitnili učení. Samotné hodnocení se tak vlastně stává učením.

 

Společnost Scio se zabývá hodnocením výsledků vzdělávání a dlouhodobě se zaměřuje na ověřování dovedností, které jsou důležité pro úspěšný osobní a pracovní život. Scio postupně rozšiřuje okruh svého zájmu, věnuje se mj. cílům vzdělávání, a to nejen vzdělávání ve školách, ale zejména vzdělávání mimo školy – paralelnímu vzdělávání, vzdělávání pro budoucnost.

Projekt MUP je pro školy dostupný na https://mup.scio.cz, aktuálně je zaregistrováno více než 150 škol. Přístup k aplikaci a ke správě žákovských a učitelských profilů získá každá škola zdarma, stačí se registrovat na adrese [email protected].