Výuka Čtenářských dílen

Čtenářská gramotnost je dlouhodobě aktuální téma, v rámci výzvy č. 56 poskytlo Ministerstvo školství školám prostředky na její podporu. ITveSkole.cz, o.p.s. všem školám nabízí vzdělávání v této oblasti.

Kurz sestává ze semináře a workshopu. Je určen učitelům prvního stupně na základní škole, učitelům českého jazyka na základní a střední škole, kteří mají zájem zavést čtenářské dílny jako prostředek ke zkvalitnění čtenářství a čtenářské gramotnosti.

V rámci semináře získá účastník odborné kompetence pedagogů pro realizaci čtenářských dílen ve výuce. Účastník se dozví, co jsou čtenářské dílny a jaké formy a metody práce můžete použít. Pochopí poslání a úlohu čtenářských dílen ve školním vyučování. Naučí se základní metody práce s textem, které bude moci využít nejen v hodinách mateřského jazyka, ale i v ostatních vyučovacích předmětech.

V rámci workshopu účastník zjistí, jak začlenit čtenářské dílny do školního vzdělávacího programu – v této části kurzu účastník dostane metodický návod, jak sestavit desetihodinový plán čtenářských dílen v jednom školním roce a zařadit jej do vzdělávacího programu školy. Tato část kurzu bude vedena s ohledem na skutečnost, v jakém ročníku pedagog vyučuje, tj. budou-li čtenářské dílny zaměřeny např. na 3. a 4. ročník základní školy, bude obsah kurzu orientován tímto směrem.

Během výuky budou účastníkům představeny některé z konkrétních praktických metod, technik a strategií, jakými jsou: myšlenková mapa, brainstorming, pětilístek, volné psaní, učíme se navzájem, klíčová slova, diskusní pavučina, podvojný deník, poslední slovo patří mně, kostka, párová diskuse, párové čtení, metoda I.N.S.E.R.T. a další.

Celý kurz bude veden interaktivně, účastníci si vyzkoušejí modelové příklady a modelové lekce, aktivně se budou moci zapojit do výuky. Co je ale důležité, absolvováním kurzu si účastníci vytvoří materiály využitelné pro potřeby svého školního vzdělávacího programu. Obsahem semináře je metodický návod, jak pořídit výstupy do projektové šablony. Během kurzu budou účastníci vedeni ke splnění povinných výstupů z projektu.

Hodinová dotace 4 h seminář + 4 h workshop Maximální počet účastníků a upřesnění cílové skupiny 15 účastníků. Vzhledem k tomu, že s problematikou čtenářství a čtenářské gramotnosti se setkávají učitelé bez rozdílu aprobace, je možně seminář doporučit všem pedagogům.

Plánové místo konání Podle vašeho zájmu – u vás ve škole nebo v prostorách ITveSkole.cz.

Cena kurzu Pro školu „na klíč“ 16 900.- Kč za seminář a workshop. Samostatně objednaný seminář nebo workshop 8 900.- Kč. Vzdělávání realizováno přímo ve škole.

Cena kurzu Pro jednotlivce „na klíč“ 1 690,- Kč za seminář i workshop, samostatně objednaný seminář nebo workshop 890.- Kč. Vzdělávání realizováno ve školících místech ITveSkole.cz v Liberci, Praze, Pardubicích a Brně.

Přihlášky a další informace naleznete zde.

Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka

Za šest let existence projektu se jej účastnilo 95 000 prvňáčků z celé republiky. První tři ročníky zajišťovalo finančně MŠMT ČR, od roku 2013 projekt převzal Svaz knihovníků a informačních pracovníků.

2. června byla za přítomnosti spisovatele, ilustrátora, realizátorů projektu a sponzorů knížka slavnostně pokřtěna. Slavnostní předávání knížek bude probíhat po celé republice v průběhu června. Často bude spojeno s dalšími akcemi knihoven, například pasováním prvňáčků na čtenáře

Víte, kolik let je Pipi Dlouhé punčoše? 70!

Pipi dlouhá punčocha - starší vydáníJak říká sama dcera Astrid Lindgrenové, Karin, která o dobrodružstvích Pipi Dlouhé punčochy slyšela od maminky jako úplně první, když ležela doma nemocná a nemohla jít do školy: „Pipi nikdy nedělá nic jen proto, že to po ní chtějí ostatní. Respektuje jen ty, kteří si respekt doopravdy zaslouží. Je to neobyčejné dítě.“ Pipi pohrdá konvencemi a je naprosto upřímná. Nastavuje tak světu dospělých nemilosrdné zrcadlo:

„Aniko! Opravdová dáma se šťourá v nose, jen když ji nikdo nevidí!“

„Pipinko, copak ty nechceš být opravdová dáma, až vyrosteš?“

„Myslíš takovou tu s kokrhelem na hlavě a se třemi bradami?“

Není tedy divu, že první vydavatelství, kterému Astrid Lindgrenová svůj rukopis nabídla, ho odmítlo jako „příliš podvratný“. Ale Astrid Lindgrenová se nevzdala. Trochu ho upravila a nabídla ho do literární soutěže jinému nakladatelství, Rabén & Sjögren. Vyhrál první cenu. V listopadu roku 1945 vyšel knižně.

A kdy se s Pipi Dlouhou punčochou poprvé seznámily české děti? V knižní podobě v roce 1976 (předtím vycházela časopisecky v Mateřídoušce), kdy Albatros v jedné ze svých tehdejších stěžejních edic s názvem Jiskřičky poprvé vydal všechny tři knížky o Pipi (Pipi Dlouhá punčocha, Pipi Dlouhá punčocha se nalodí, Pipi Dlouhá punčocha v Tichomoří) v jednom svazku v překladu Jany Fürstové a s ilustracemi Olgy Pavalové. (Švédské originály vyšly v letech 1945–1948 každý zvlášť.)

Dnes je však mnohem známější vydání s ilustracemi Adolfa Borna, které Albatros v překladu Josefa Vohryzka poprvé vydal v roce 1993. Celkově se Pipi Dlouhá punčocha dočkala v češtině 9 vydání, všech v Albatrosu.

Pipi dlouhá punčocha - 10. vydáníA k jejím 70. narozeninám pro vás nakladatelství Albatros připravilo vydání 10. A to ne ledajaké! Můžete se těšit na původní švédské ilustrace od Ingrid Vang Nymanové. Řádně veselé a barevné. Posuďte sami!

ilustrace v novém 10. vydání knihy Pipi Dlouhá punčocha

Přejeme Pipi všechno nejlepší! V první řadě, aby nikdy nezestárla…

Pipi Dlouhou punčochu koupíte nejvýhodněji přímo u Albatrosu.

„Mou nejoblíbenější kreslenou postavičkou byl Rumcajs“ – Rozhovor s Marcinem Mortkou

Většina mých oblíbených autorů byli Poláci, ti asi v České republice nejsou příliš známí. Ale naprosto jsem miloval Mumínky Tove Janssonové a Děti z Bullerbynu od Astrid Lindgrenové — jejich knihy zažehly mou vášeň pro úžasné, magické příběhy Severu. Ovšem mou naprosto nejoblíbenější kreslenou postavičkou — a moc rád to říkám právě teď — byl váš Rumcajs. Zbožňoval jsem jeho smysl pro humor i pohádkový svět, ale nejvíc jsem Rumcajse miloval pro jeho nezdolnou odvahu a troufalost.

 

Co podle vás dělá dětskou knížku dobrou dětskou knížkou?

To je opravdu těžká otázka a myslím si, že každý spisovatel pro to má svou vlastní teorii. Podle mě je třeba vytvořit pohádkové prostředí, které děti hned od začátku přijmou za své. Pak jim musíte dát postavu, k níž mohou vzhlížet (v mém případě je to Tappi), a postavu, s níž se ztotožní (Chichotek). Potom — když už tohle všechno máte — potřebujete najít čtenáře připravené ohodnotit to, co jste napsal. Všechny moje knihy jsou prověřené mými dvěma syny.

 

Proč píšete knížky pro děti? Ovlivnilo vás, že jste se stal rodičem?

Ano, jsem otcem dvou skvělých kluků, což mě rozhodně ovlivnilo. Dřív jsem psal fantasy spíše pro dospělé čtenáře. Když měl starší syn jeden rok, začali jsme mu se ženou číst před spaním. Přečetli jsme všechny klasické dětské příběhy a začali se rozhlížet po nových knihách. Ale záhy jsme zjistili, že nám došly dobré knihy. Manželka na mě tázavě pohlédla a ukázala na počítač. Pochopil jsem a za chvíli byl první příběh na světě (smích).

 

Pro koho jste knížku napsal?

Tappiho příhody jsou pro všechny děti, které rády zavřou oči a sní. Jsou pro všechny, kdo rádi chodí po lese, koupou se v jezeře a v létě tančí do západu slunce. Mou největší nadějí je, že kouzelné příběhy ze Šeptajícího lesa podnítí dětskou představivost a připomenou jim nádherný svět mimo počítače a tablety.

 

Co byste vzkázal svým malým českým čtenářům?

Ahoj, mí drazí čeští kamarádi! Nic bych si nepřál víc, než aby Tappiho příběhy zasáhly vaše srdce. Užijte si výlety do světa fantazie s vikingem, s nímž se vždycky budete cítit v bezpečí. Doufám, že se spolu jednoho dne potkáme osobně.

Kamárdka knihovna 2015

kamarádka knihovna 2015 - foto vítězů

 

1. kategorie – obce do 3000 obyvatel

1. Městská knihovna Rychnov u Jablonce nad Nisou

2. Městská knihovna Nová Včelnice

3. Obecní knihovna Žihle

 

2. kategorie – města s 3001 – 5 000 obyvatel

1. Městská knihovna Klimkovice

2. Městská knihovna Kamenice nad Lipou

3. Městská knihovna Rtyně v Podkrkonoší,

 

3. kategorie – města s 5 001 – 10 000 obyvatel

1. Městská knihovna Nové Město nad Metují

2. Městská knihovna Dobříš, Městská knihovna Litomyšl

3. Městská knihovna Nová Paka

 

4. kategorie – města s 10 001 – 20 000 obyvatel

1. Městská knihovna Louny

2. Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně

3. Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm, Městská knihovna Rokycany

 

5. kategorie – města s 20 001 – 40 000 obyvatel

1. Knihovna Matěje Josefa Sychry Žďár nad Sázavou

2. Knihovna Kroměřížska

3. Masarykova veřejná knihovna Vsetín, Městská knihovna Hodonín

 

6. kategorie – města nad 40 000 obyvatel

1. Městská knihovna Havířov

2. Knihovna města Plzně

3. Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně

Češi svým dětem čtou – hlavně před spaním

Češi si rozhodně nemyslí, že by čtení bylo přežitek. Souhlasí ale, že kniha má mnoho konkurenčních aktivit, které lákají dětskou pozornost. I proto jsou kampaně a projekty na podporu čtení důležité. Je potřeba především mladým lidem ukázat, že knížky se vyrovnají i jiným dnes dostupným zajímavým věcem.

I tento výzkum potvrdil, že pro vytvoření vztahu ke knížkám a čtení je zásadní rodina. Vášnivým čtenářům v dětství pravidelně četli, naopak nečtenáři tuto zkušenost častěji postrádají. Čtenářství se předává z generace na generaci40 procentům rodičů, kteří čtou svým dětem každý den, jejich rodiče také pravidelně četli. Velmi zajímavý je pohled na čtenářství v historickém kontextu. Dnešní mládeži (18 – 29 let) bylo pravidelně čteno  téměř v polovině případů, ale starším lidem (60 – 65 let) doma četli jen ze čtvrtiny.

Nejraději si čteme v klidu domova, v posteli, než jdeme spát, muži navíc ke čtení využívají i čas na toaletě…podívejte se na podrobné výsledky a grafy z výzkumu zde.

Souboj čtenářů 2015 – výsledky finále

Průběh soutěže - odpovídání na otázky

Vybrané soutěžní tituly letošního ročníku Souboje čtenářů byly:
Miloš Kratochvíl: Prázdniny blbce č. 13 (Mladá fronta)
Daniel Pennac: Kamo a já (Meander)
Uri Orlev: Ostrov v Ptačí ulici (Práh)
Veronika Válková: Terezínské ghetto. Tajemný vlak do neznáma (Grada)
Gill Lewisová: Leť, Iris, leť (Albatros)

 

OTÁZKY FINÁLOVÉHO KOLA SOUBOJ ČTENÁŘŮ 2015

1. Jaká zranění měli rodiče v knize Prázdniny blbce č. 13?

2. Proč se Tadeáš označil za blbce číslo 13?

3. Co měli Tadeáš a Matěj Remeš schované v tajné skrýši v knize Prázdniny blbce č. 13?

4. Kolik trojek měl na vysvědčení Tadeáš, hrdina knihy Prázdniny blbce č. 13?

5. Na co vylezl Tadeáš první den školy místo stromu v knize Prázdniny blbce č. 13?

6. Kolik hodin francouzštiny měly děti celkem za čtyři roky v knize Kamo a já? Uveďte celkový počet hodin nebo minut.

7. Kde se seznámili Mína s Tapem z knihy Kamo a já? Napište místo a název ulice.

8. Uveďte jméno choroby, jak ji nazval MUDr. Grappe, kterou trpěly děti v knize Kamo a já.

9. O čem učitel francouzštiny vyprávěl Tapovi, když si ho pozval do školy v knize Kamo a já?

10. Jsou ilustrace uvnitř knihy Kamo a já černobílé nebo barevné?

11. Ve které době se odehrává děj knihy Ostrov v Ptačí ulici? Uveďte i rok či roky.

12. Uveďte alespoň tři věci, které si Alex odnesl z bytu do úkrytu v knize Ostrov v Ptačí ulici.

13. Jaký vzkaz napsal Alex na kousek zažloutlého papíru, aby ho tatínek našel? (nápověda – je to v kapitole 12)

14. Jaké měli uniformy ti, co přijeli pro doktora Polavskeho v knize Ostrov v Ptačí ulici?

15. Na kdy a kde si Alex se Stasií domluvil schůzku, až skončí válka v knize Ostrov v Ptačí ulici?

16. Jak se jmenuje pták, o kterém je kniha Leť, Iris, leť, čím se živí a jak se liší samička od samečka?

17. Proč Iona a Callum z knihy Leť, Iris, leť prozradili své tajemství?

18. V knize Leť, Iris, leť šli před začátkem školy všichni tři kamarádi na ryby. Kdo ulovil největšího pstruha?

19. Co podnikl Callum v knize Leť, Iris, leť, aby našel Iris v Gambii?

20. Odkud přicházely peníze pro sbírku na operaci Jeneby z knihy Leť, Iris, leť?

21. Co umí starý atlas, který Bára našla v truhle na půdě nového domu v knize Terezínské ghetto. Tajemný vlak do neznáma?

22. Kolik pokusů s atlasem Bára udělala, než se dostala na nádraží v neznámém městě v knize Terezínské ghetto. Tajemný vlak do neznáma?

23. Kam se Bára schovala, aby nemusela spát v parku?

24. K čemu Terezín za 2. světové války sloužil podle knihy Terezínské ghetto. Tajemný vlak do neznáma?

25. Pod jakým jménem se pokoušela Bára dostat do transportu, ve kterém odjížděli její kamarádi?

Knížky přepásané Zlatou stuhou 2015

Literární část (Původní česká slovesná tvorba)

pohoršovnaZločin na Starém městě pražském Princ se žlutou hvězdou Dějiny československého komiksu 20. století

a) beletrie pro děti – Pohoršovna

b) beletrie pro mládež – Zločin na Starém městě pražském

c) literatura faktu pro děti a mládež – Princ se žlutou hvězdou

d) teorie a kritika literatury (umění) pro děti a mládež – Dějiny československého komiksu 20. století

 

Výtvarná část

Bořivoj a blecha FlóŠkvíryProč obrazy nepotřebují názvy Malé lalulá

a) knihy pro mladší děti – Bořivoj a blecha Fló

b) knihy pro starší děti a mládež – Škvíry

c) literatura faktu pro děti a mládež – Proč obrazy nepotřebují názvy

d) výtvarný počin roku – Malé lalulá

 

Překladová část

Jen jestli si nevymejšlíš Malé lalulá

a) beletrie pro děti – Jen jestli si nevymejšlíš

b) beletrie pro mládež – Malé lalulá

 

Komiks pro děti a mládežViktorka a vesmírná dobrodružství

Viktorka a vesmírná dobrodružství

Nakladatelský počinTo je M. Šašek

To je M. Sasek

 

Odborné poroty Zlaté stuhy vybíraly tento rok z bezmála sto padesáti přihlášených knih, do nominací se dostalo 13 titulů v literární části, 16 ve výtvarné, 8 bylo nominováno za překlad a do výběru na ocenění se dostaly také dva komiksy, letos poprvé v samostatné kategorii.

Ocenění převzaly spisovatelky Daniela Fischerová a Daniela Krolupperová, spisovatel a pedagog František Tichý, kolektiv autorů Dějin československého komiksu 20. století, výtvarnice Andrea Tachezy, Tereza Ščerbová a Marie Štumpfová, ilustrátor Jiří Franta, překladatelé Stanislav Rubáš, Lukáš Novák, Zuzana Šťastná a Radek Malý a komiksoví autoři Klára Smolíková a Honza Smolík. Cenu za nakladatelský počin si odnesl Baobab.

Za celoživotní přínos byli 26. května vpodvečer na Novoměstské radnici v Praze oceněni také spisovatel a básník Jiří Žáček a sochař a výtvarník Stanislav Kolíbal.