Online vernisáž výstavy Muzeum lichožroutů – vstup vítaný!!

GALERIE VILLA PELLÉ

1. 12. 2020 od 18:00 online vernisáž

2. 12. 2020 – 28. 3. 2021

Retrospektiva Galiny Miklínové promění Villu Pellé v Muzeum Lichožroutů

Muzeum Lichožroutů – vstup vítaný!!! Tak se bude jmenovat výběrová multimediální retrospektiva vynikající ilustrátorky, výtvarnice a filmařky Galiny Miklínové, kterou pro malé i velké návštěvníky připravila Villa Pellé. Výstava bude podle původních plánů zahájena 1. prosince 2020 online vernisáží.

Dílo Galiny Miklínové plynule přechází z tradiční formy ilustrace do komiksu či animovaného filmu a rozumí si se slovem i hudbou a umožňuje dát důraz na multimediální pojetí výstavy. Dominovat budou pochopitelně Lichožrouti, jejichž příběhy kongeniálně vytvořila spolu s básníkem Pavlem Šrutem. Vesměs sympatičtí pletení rošťáci, kteří se stali nepřehlédnutelným a univerzálním knižním i filmovým i fenoménem, však nechají prostor i pro další povedená dítka své stvořitelky, jako jsou například Cílovníci nebo Strašidýlko Stráša.

Vyzkoušejte si otázky online kola i finále z roku 2020

Šesťáci a primáni po celé republice absovlovali i přes všechna úskalí pandemie další ročník soutěže Souboj čtenářů. Jejich porozumění textu, prověřily soutěžní otázky.

Soutěžními tituly pro letošní ročník soutěže byly:

1) Prašina – Černý merkurit (2. díl), Vojtěch Matocha, Nakladatel: Paseka 2019
2) Dům v Rugolu, Marka Míková, Nakladatel: Book Dock 2019
3) Kluci netančej!, Olga Stehlíková, Nakladatel: Portál 2019
4) Past na korunu, Daniela Krolupperová, Nakladatel: Albatros 2018
5) Pozor, v knihovně je kocour!, Klára Smolíková, Nakladatel: Mladá fronta 2019

Úkolem dětí bylo knihy přečíst, vytvořit si poznámkový blok a připravovat se v rámci své čtenářské skupiny i celé třídy na dvoukolovou soutěž, která ale bohužel v tomto roce proběhla ve velmi omezeném režimu.

Otázky si stáhněte v souboru word.

Divadelní představení pro děti – Ronja, dcera loupežníka – ZRUŠENO

Robert Muller, jeden z diváků, nás potěšil těmito slovy: „Už dlouho jsem neviděl tak imaginativní inscenaci, kde jsem se těšil na každou další scénu, co asi přinese za nápad. (Mě tedy nejvíc dostal příchod jara s pozdravem „Dobrý den.“) Pánská šatna snad promine, ale dámy v tomto kuse zcela ovládly scénu, zejména jejich proměny v různou lesní zvěř, motýlky, loupežnického velitele a další a další, tím jsem byl opravdu unešen. Jak stačilo jedno dvě gesta a „bylo to tam“. Jedním slovem řečeno: báječné. PS. A to jsem ještě nezmínil, jaká je to úleva, když se divák v činohře dočká skutečného zpěvu!“