Vydal: Paseka, listopad 2017, 296 stran, vázaná, ilustrovala Eva Koťátková, pro čtenáře od 12 let

Představuje dětství a dospívání jako stav neustálého hledání.

Kniha pro všechny, kdo umí číst a nebojí se trochu zatoulat. To je netradiční dětská kniha Příručka mladého hledače, kterou napsala Eva Prchalová a ilustrovala Eva Koťátková, jedna z mezinárodně nejúspěšnějších českých umělkyň. „Zdá se mi, že se často podceňuje dětská senzitivita, přirozená inteligence a smysl pro souvislosti,“ říká Prchalová.

Julkův dědeček odešel před dvaceti lety na nákup a už se nikdy nevrátil. Třináctiletý Julek se jednoho dne rozhodne ho najít. Jeho hledačská cesta míří nejprve do Egypta, kde ho posvátný skarabeus zavede do nitra pyramidy. Další dobrodružství v paralelním čase už prožívá ve společnosti dvou kamarádů - chlapce Helmuta a dívky Aliny. Ve zdánlivě bezvýchodných, bláznivých situacích jim pomáhá Příručka mladého hledače, která je umí podivuhodně podpořit a vést i ve chvílích naprosté bezradnosti.

„V knize není nic, co by neznal každý bolestně dospívající člověk,“ říká Prchalová. „Touha po lásce, po přátelství a v neposlední řadě po něčem vzdáleném a těžko dosažitelném…. po něčem, co nás přesahuje.“

Ztracený dědeček se dá podle Prchalové číst také jako metafora. „Je to vlídná, moudrá, vnitřně pevná a chápající autorita, po které děti touží, ale která jim chronicky chybí. Na druhou stranu je na světě čím dál víc silných dětí, které se nenechají jen tak oblbovat. Jsou jim už těsné naše zastaralé, nefunkční systémy, ze kterých se chtějí a dokáží vymanit,“ líčí Prchalová, která vystudovala JAMU a je vítězkou Dramatické soutěže o Cenu Alfréda Radoka za hru Závrať.

Obsáhlý vizuální doprovod v podobě téměř stovky ilustrací vytvořila výtvarnice Eva Koťátková, která patří mezi mezinárodně nejúspěšnější dnešní české umělce. Je držitelkou Ceny Jindřicha Chalupeckého, loni získala titul Osobnost roku za nejvýraznější umělecký počin a v současnosti je na druhé příčce žebříčku J&T Banka Art Index. Téma dětství, školy nebo organizovaného chování je pro její tvorbu stěžejní, v Příručce mladého hledače chce čtenářům připomenout, že i ve zdánlivě obyčejném prostředí, jako je například domov, se skrývá spousta překvapivých věcí a dobrodružství.

„Největší smysl podle mě mají ty knihy, které ukazují dítěti svět v jeho pestrosti a šíři a to včetně těch stránek současného světa, které nejsou příjemné pro pohled,“ říká Koťátková. „Pomáhají mu dozvídat se více o sobě i o druhých, vlastní roli, učí empatii. V naší knize představujeme dětství a dospívání jako stav neustálého hledání, které nemusí nutně přinést odpovědi na vznesené otázky, ale nenápadně proměnit hledače samotného.“