Verše pro malé slony a jiné čtenáře

Vydal: Nakladatelství Agentrua KRIGL, 2017, 52 stran, vázaná, ilustrovala Pavla Hovorková

Jak jsem napsal Jdou dva sloni pod jabloní? Vlastně se mi básničky napsaly samy. Asi proto, že když jsem předtím dokončil knížku Vendelín a Josefína, tak se mi ze světa dětí nechtělo.

Takto snadno podle autora vznikal nový soubor jeho básní, opatřený podtitulem "verše pro malé slony a jiné čtenáře". Ani ve své druhé knížce neztrácí Josef Soukal laskavý pohled na svět, poetickou hravost a jemný smysl pro humor. Jako kdyby se pedagog a teoretik dokázal nějakým kouzlem proměnit v dítě a ještě k tomu uměl své dětské myšlenky bravurně napsat. Ani dospělý čtenář se rozhodně nebude nudit. "Sloni pod jabloní" vycházejí z nejlepších tradic básnické tvorby českých autorů dávné i nedávné minulosti.

Přečtete si titulní báseň:

JDOU DVA SLONI POD JABLONÍ

Jdou dva sloni pod jabloní.

A ta jabloň krásně voní…

A ta vůně sloní zraky

zdvíhá vzhůru. Chobot taky.

 

Sloni jsou jak malí kluci

v nadklučičí velikosti.

A tak tedy hoši hraví

pro jablka trasu staví –

startuje se na větvi,

cíl je přesně mezi kly.

 

Přidej listí – tuhle kaši

žaludek moc dobře snáší.

Jen ten sadař nadšen není,

důvtip sloní neocení –

nad tou holou jabloní

vousatou tvář kaboní.

 

Je však marné kárat slony,

volat na ně blesky hromy!

Máš-li všech pět pohromadě,

nenech slony courat v sadě.